VYUŽITÍ TECHNIKY BALANCE WHEEL V KOUČINKU
Symbolické aspekty Kola rovnováhy
Kolo je jeden z nejčastěji používaných a rozšířených znaků. Kolo je základní a dokonalý tvar. Kolo nebo kruh znázorňují cyklický čas, Slunce, nebe a řád (Boha), jsou symbolem bezpečí a štěstí (rodinný kruh, záchranný kruh, kruh přátel, kolo štěstěny, kolo života – egyptské, budhistické…). Význam kruhu v technice a matematice je neoddiskutovatelný. Kruh bývá chápán jako protiklad čtverce (duchovno versus hmota). Mívá magický význam jako symbol ochrany např. proti zlým duchům, což je dále znázorněno např. ve tvaru opasku, prstenu a apod. A ať nepomíjíme východní mystiku, slovo „mandala“ v sanskrtu znamená „kruh“, ale i „střed“, což reprezentuje viditelný vnější svět (kruh) i vnitřní svět mysli a těla (střed). Mandala je obraz vyprávějící příběh o cestě, po které se můžete ubírat ze všedního života k vyrovnanému nitru vašeho já a která vás vede k hlubšímu pochopení vztahu mezi vesmírem a vámi. Hledání této cesty bývá také častým cílem koučovacích setkání.
Rovnováha je specifický stav systému, při kterém se působení různých vlivů navzájem ruší. Není-li systém v rovnováze, vzniká více či méně patrná tendence systému nějakou rovnováhu hledat – tedy měnit se, rozvíjet se, stagnovat, upadat… To se navenek projevuje viditelnými symptomy, které existenci problému s rovnováhou ukazují. Tyto potíže, při dobrém zvládnutí, mohou být užitečné, protože umožňují přechod do nového, rovnovážného stavu, který odpovídá aktuálním podmínkám lépe než ten předchozí, a iniciují tak vlastně vývoj příslušného systému (Plamínek, 2008). Pocit rovnováhy je velmi osobní a jedinečná záležitost. Co je pro jednoho energizující, může být pro jiného stresující nebo nudné. Často je také slovo rovnováha skloňováno v souvislosti s hledáním harmonie mezi pracovním a osobním životem. Potřeba sladit rodinu a práci je v dnešní době velmi aktuální, dosáhla takové intenzity, že dostala svůj samostatný odborný termín: work-life balance. Po jejím nalezení touží nejen rodiče s malými dětmi, ale i studenti či lidé s časově náročnou prací. Denně stojí před volbou, kam investují energii a na úkor čeho – rodiny, práce, volného času. Jsou vyčerpaní a doma na ně čekají další povinnosti nebo jejich blízcí, kteří chtějí jejich čas. Ráno pak nastává znovu pracovní kolotoč plný povinností, lidé cítí tíseň, beznaděj a možná i výčitky. Také poměrně obvyklé téma koučinku, což?
Kolo rovnováhy – teorie
Kolo rovnováhy je určitou formou použití škály (Horská, 2009). Škály jsou zde skládány do kruhu, kde lze sledovat, jak jeden faktor ovlivní další sféry. Při práci s tímto nástrojem nejprve tvoříte, definujete, pojmenováváte oblasti, pak postupně procházíte současný stav a znovu definujete oblast, které se chcete dál věnovat. Jeho hlavní výhodou je názornost, přehlednost, vizualizace oblastí, které tvoří celek (Podaná, 2012). Základem techniky je soubor os (minimálně 4, optimálně 8-10, maximálně 12-15 kvůli přehlednosti), resp. výsečí kruhu, které představují nejpalčivější, nejdůležitější oblasti současného života klienta, životní priority, které tvoří jeho životní harmonii. Kouč povzbudí klienta k pojmenování těchto oblastí, přičemž nenabízí své pojmenování, ale respektuje slovník koučovaného. Kouč nakreslí kruh a doplňuje k jednotlivým osám či do výseků kruhu názvy oblastí. Dále kouč na jednotlivých osách nastaví škálu, obvykle osvědčenou desetibodovou, kdy 1 (ve středu kruhu) znamená naprostou nespokojenost, 10 (na obvodu kruhu) je ideální stav. Škálu klientovi vysvětlí, vhodné je i použití metafor, např. tma-světlo, chlad-teplo, dno-hladina, nástupní-výstupní stanice vlaku, úpatí-vrchol kopce apod.
Kouč klienta žádá o hodnocení současného stavu nadefinovaných oblastí a postupně je zaznamenává do grafu kola rovnováhy. Jednotlivá čísla (body) zakroužkuje nebo barevně vyznačí, může je také na závěr spojit jednou čarou. Dále povzbudí klienta, aby podrobně popsal danou situaci, např. Kde v současnosti jste? Jak poznáváte, že jste na tomto bodě? Jak to poznává vaše okolí? Jak jste se dokázal/a na tento bod dostat? V další části koučovaný hledá cestu ke zvyšování vlastní efektivity. Kouč nechá na koučovaného působit vyplněné kolo rovnováhy. Jak to na vás působí? Co cítíte? Co jste se o sobě dozvěděl? Podívejte se na jednotlivé oblasti a stupnice spokojenosti, co říkají o Vašem životě? Která oblast ovlivňuje nejvíce všechny ostatní? Jak vypadá bod 10 v každé z těchto oblastí?
Následně kouč zjišťuje, kam by se chtěl klient v jednotlivých oblastech posunout (není účelné klienta ke změně tlačit za každou cenu ve všech oblastech). Kouč opět zaznamenává výsledné hodnoty do kola rovnováhy, vhodné je použití odlišné barvy, příp. druhého grafu. Dále povzbudí klienta, aby popsal budoucí – žádoucí situaci. Jak která oblast ovlivňuje ty další? Jakou nejmenší změnu v které oblasti byste chtěl udělat? V jaké oblasti jste připraven udělat změnu? Jaké oblasti byste se chtěl věnovat dále? Na jaký stupeň bodové škály budete chtít tuto oblast posunout (do příštího setkání, do půl roku, za 5 let)? Co vám brání dostat se na vyšší hodnotu? Poté co koučovaný stanovil prioritní oblast, nastává čas k definování dalšího postupu při práci s tímto tématem. Kterou oblastí z tohoto kola jste schopen zvýšit potenciál i v ostatních oblastech? Jak poznáte, že už tam jste, co se změní? Jak to pozná vaše okolí? Co vše jste pro ten posun musel udělat? Jak to uděláte? Čím a kdy začnete? Jaký je nejmenší krok, který v této oblasti můžete udělat, abyste ji posílil o jeden stupeň?
Výhodou této techniky je, že koučovaný sleduje více životních oblastí najednou, a může tak zvážit, co je pro něj skutečně důležité. Někdy zjistí, že si sice na více věcí stěžuje, ale na druhou stranu má spoustu dalších, se kterými je spokojený a nechtěl by je měnit. V průběhu techniky má koučovaný prostor zamyslet se nad tím, co jeho životu dává skutečně smysl, co je pro něj skutečně důležité, kolik času věnuje jednotlivým významným životním oblastem.
Kolo rovnováhy – příklady použití
Jedná se o techniku s širokými možnostmi použití, např. v situacích, kdy klient zcela přesně neví, co by mělo být cílem koučovacího sezení, je demotivovaný, nebo přichází se zakázkou typu „chtěl bych si vyzkoušet, co vlastně ten koučink je“ (klient návštěvník). Metoda je obecně vhodná, kdykoli klient přichází s nespecifickým tématem „chci být spokojenější, šťastnější“, či v průběhu definování cíle se objeví více problémových oblastí současně a není zřejmé, jaké jsou souvislosti a priority. Je důležité nevnucovat tuto techniku klientům, kteří přicházejí s jasným a konkrétním zadáním. Technika nebude účinná v případě práce s klientem v akutní fázi šoku, popření a smiřování se s jakýmkoli životním traumatem, vhodná je až ve fázi adaptace klienta na situaci, kdy sám začíná hledat řešení (Honus, 2014).
Pro klienty, kteří opravdu neví co chtějí řešit, příp. chtějí koučink jen „ochutnat“, je vhodné použít připravené oblasti, vycházející z Dotazníku životní spokojenosti, který slouží k relativně spolehlivému zachycení individuálního obrazu celkové životní spokojenosti člověka a diferencování této spokojenosti do deseti oblastí (zdroj: www.psychodiagnostika.cz): Zdraví, Práce a povolání, Finanční situace, Volný čas, Manželství a partnerství, Vztah k vlastním dětem, Vlastní osoba, Sexualita, Přátelé, známí, příbuzní, Bydlení. Těchto 10 oblastí je možné také zredukovat na 8, kdy neřešíme Sexualitu (některé klienty by takto intimní téma mohlo stresovat), Přátele spojíme s Dětmi a širší Rodinou vůbec (ne všichni klienti jsou rodiči), téma Vlastní osoby doplníme o Osobní růst, Vzdělávání apod. Někteří autoři oblasti z Dotazníku životní spokojenosti naopak rozšiřují a to např. o témata z Existenciální škály (Honus, 2014): Odpovědnost, Sebepřesažení, Svoboda, Smysl, Rovnováha.
Kolo rovnováhy lze kreativně obměňovat. Je ho možno použít také v rámci procesu rozhodování mezi dvěma nebo více variantami (např. zvážení nabídek zaměstnání, aj.). V tomto případě kreslíme více kol, pro každou variantu jedno, a nadefinujeme kritéria pro rozhodování. Jednou barvou označíme hodnocení možného výsledku prvního řešení, jinou barvou druhého (třetího…) řešení. Opět necháme koučovaného přemýšlet nad výstupem. Kolo rovnováhy je výborným pomocníkem při stanovování priorit. Naprostá většina lidí pracuje paralelně na několika strategických úkolech nebo projektech a vedle toho průběžně řeší operativní záležitosti, jak v práci, tak v rodině. Dovednost efektivně stanovit priority je klíčová nejen pro pracovní úspěch, ale i pro předcházení syndromu vyhoření a zachování si work-life balance, o které již byla řeč výše.
Technika se dá také použít jako kolo frustrace – kouč požádá klienta o seznam oblastí, které ho nejvíce stresují a o hodnocení, jak moc přispívají k pocitu tlaku. Jak byste mohl snížit jejich skóre? Jaké kroky k tomu byste mohl podniknout? Kolo pokroku – při pravidelném používání tato technika výborně pomáhá klientům vidět, jak daleko se již dostali. Kolo lásky může klientovi pomoci stanovit, co hledá v partnerském vztahu. Klient sepíše, jaké základní vlastnosti by jeho ideální partner měl mít a přiřadí jim váhu. Kolo vztahů – klient sestaví seznam osob, které ho obklopují a přiřadí jim skóre, nakolik se s nimi cítí v pohodě či vyčerpaný. Jak byste mohl trávit více (méně) času s těmi, kteří vás povzbuzují (stresují)? Jak byste mohl změnit způsob, kterým s nimi trávíte čas? Další možností je, že klient požádá někoho, kdo ho dobře zná, aby za něj kolo vyplnil a zjistí pohled zvenčí na svou „rovnováhu“. Při těchto způsobech použití může metoda přispět k vytvoření AHA momentu, kdy klient pochopí, že nevědomě sabotoval svou spokojenost v životě, protože se dosud zaměřoval na „nevhodné“ cíle. Tato technika pomáhá lidem rozlišovat mezi tužbami vyvolávanými egem a srdcem, pomáhá vidět, co skutečně změní jejich život, na rozdíl od toho, co si myslí, že jejich život zlepší.
Kolo rovnováhy lze kreativně obměňovat – kolo frustrace, kolo pokroku, kolo vztahů…
Při týmovém koučinku lze metodu s úspěchem využít např. pro nastavení pravidel komunikace v týmu, zpřehlednění a priorizaci témat. Techniku lze využít také ve výkonovém koučování – řešení time-managementu, organizaci pracovního času, rozložení většího projektu na menší, lépe zvládnutelné části. Metoda reflektuje i principy všímavého koučinku – lze takto škálovat intenzitu emocí, typicky spokojenost/nespokojenost v životě. Lze ji také využít pro sebereflexi kouče jako jeden ze sebeposuzovacích nástrojů.
Zpřístupňujeme koučink i tam, kde by byl jinak finančně nedostupný.
