Menu

KREATIVNÍ METODY ŠKÁLOVÁNÍ

Při koučovací práci má kouč na výběr z řady užitečných technik. Velmi oblíbená je práce se škálou. Parma (2006) popisuje škálování neboli posuzovací stupnice jako „velmi jednouchý nástroj, který umí být dobrým pomocníkem” (Parma, 2006). Jelikož se může některým klientům škála jevit neuchopitelně, ve smyslu – jak mám změřit nezměřitelné – lze o škále uvažovat i přeneseně.

Metoda škálování může být určitou obdobou zázračné otázky – ve smyslu „Představte si, že jste na 10 – jak to tam vypadá?”. Dále je v ní klíčovým aspektem pohyb dopředu i zpět. Parma (2006) doporučuje škály šité na míru klienta, a to číselné (např. 0-10, 0 % – 100 %) a věcné (začátek – příjemný konec cesty). Nenachází-li se koučovaný na začátku, lze do přemýšlení vnést jeho zdroje, což přispívá k větší kompetentnosti klienta. Konec stupnice může symbolizovat např. cíl práce s klientem. Škály dále pomáhají se více „zakotvovat” v tom, o čem koučovaní přemýšlejí, co popisují a formulují, pohybovat se lépe v terénu vlastních potřeb a životního příběhu (Parma, 2006).

Alena Kasparkova

Mgr. Alena Kašpárková, Ph.D.

Alena Kasparkova

Mgr. Alena Kašpárková, Ph.D.

Při koučovací práci má kouč na výběr z řady užitečných technik. Velmi oblíbená je práce se škálou. Parma (2006) popisuje škálování neboli posuzovací stupnice jako „velmi jednouchý nástroj, který umí být dobrým pomocníkem” (Parma, 2006). Jelikož se může některým klientům škála jevit neuchopitelně, ve smyslu – jak mám změřit nezměřitelné – lze o škále uvažovat i přeneseně.

Metoda škálování může být určitou obdobou zázračné otázky – ve smyslu „Představte si, že jste na 10 – jak to tam vypadá?”. Dále je v ní klíčovým aspektem pohyb dopředu i zpět. Parma (2006) doporučuje škály šité na míru klienta, a to číselné (např. 0-10, 0 % – 100 %) a věcné (začátek – příjemný konec cesty). Nenachází-li se koučovaný na začátku, lze do přemýšlení vnést jeho zdroje, což přispívá k větší kompetentnosti klienta. Konec stupnice může symbolizovat např. cíl práce s klientem. Škály dále pomáhají se více „zakotvovat” v tom, o čem koučovaní přemýšlejí, co popisují a formulují, pohybovat se lépe v terénu vlastních potřeb a životního příběhu (Parma, 2006).

Inspirací dále může být publikace Coaching and Learning in Schools: A Practical Guide od autorů Sarah Gornall and Mannie Burn (2013), kde v oddíle kresby nalezneme horu (v anglickém originále Mountain) a klikatou cestu (v anglickém originále Winding Road). Jde o techniky, které mohou koučovanému v jistých případech umožnit lepší vizualizaci jeho cíle a vnést do situace širší okolí. Dále při fyzickém ztvárnění cesty, např. pomocí provázku a různých předmětů symbolizujících překážky na cestě, může navodit hlubší prožitek. Na světě je mnoho cest a mnoho kopců, tak proč je nevyužít?

Hora

Technika je ve výše zmiňované knize řazena mezi diagramy či kresby, a doporučována autory v případě, kdy koučovaný užívá vizuální jazyk ve smyslu: „Neumím si to dobře představit”, či „Nevím, jak by to vypadalo”.

Jak to funguje? Kouč klienta vybídne, ať si nakreslí, horu či kopec. Následně kouč klade otázky ve smyslu:

  • Kdybyste na tu horu lezl, co by bylo nahoře? Kdyby tato hora představovala naši spolupráci a vrchol hory Váš cíl, co je na samotném vrcholu?
  • Co odtamtud vidíte? Jak se tam cítíte?
  • Kde jste nyní?
  • Jak to, že jste tak vysoko? Co Vám pomohlo se tam dostat?
  • Co Vás dostane výše? Jak se dostanete výše? Co uděláte pro to, abyste se dostal výše?

Dále autoři navrhují, aby si klient nakreslil i postavičku sebe samotného na svahu hory, a doplnil symboly, náčrtky či slova jako vizuální připomínky věcí, které přicházejí jako odpovědi na otázky. Na počátku každého dalšího sezení je vhodné ověřit posun na ose, zde pohyb na hoře/ kopci. Během pozdějších sezení kouče s klientem je vhodné se k obrázku vrátit a ptát se ve smyslu:

  • Jak / v čem vám obrázek hory pomohl?
  • Kde jste teď?

Klikatá cesta

Tato technika může připomínat techniku kreslení cesty životem, která také slouží k zapojení více částí mozku. Lze v ní také spatřovat obdobu škály, kde se navíc objevuje aspekt předvídání překážek. Necháte-li klienta, ať si cestu kreslí/ tvoří sám, je posilován aspekt zodpovědnosti za vlastní život.

Jak to funguje? Nakreslete, nebo nabídněte koučovanému, ať si nakreslí vinoucí se cestu do dálky mezi kopci, místy plně viditelnou a v místech mizící za kopcem. Velice zajímavá je fyzická varianta, je-li v prostoru možná, jeví-li se koučovaný jako kinestetický typ a pokud ji koučovaný vítá. Ptáme se ve smyslu:

  • Co je na konci cesty? – Tímto může být myšlen konec/ cíl spolupráce.
  • Co je na tom důležité? – Pátráme po hodnotách.
  • Kde jste teď? – Tato otázka je důležitá pro uvědomění si současného stavu. Není-li klient úplně na začátku – evidentně má zdroje. Dále se posun, který je pro klienta žádoucí (např. od této zatáčky k tomuto kopečku), může jevit jako hmatatelnější – lze kombinovat i s čísly (pomyslnou osou/ škálou).
  • Co vidíte před sebou? – Tady je důležité udržet klienta v pozitivní rovině. Mohou to být kroky, které si klient naplánuje.
  • Co nevidíte? – Zde můžeme pomoci klientovi vidět/ vnímat realitu v širších souvislostech, aby byl jeho plán/ akční krok tzv. SMART a zapadal i do systému kolem něj. Lze využít i jiné úhly pohledu, podívat se na situaci z více stran. Můžeme kopeček/ zatáčku obejít a podívat se, co tam je/ není.
  • Co ten kopeček představuje?
  • Co se dozvíte/ co budete mít, až budete za zatáčkou?
  • Jak moc je pro Vás důležité vidět za tu zatáčku, vidět dopředu?
  • Jak moc Vám to vadí? Jakou míru vlivu na to máte?
  • Co víte o tom, až budete za zatáčkou? – Funguje jako jiný úhel pohledu, či slouží k uvědomění toho, že tam člověk může teoreticky nahlédnout/ tuší, co jej čeká/ nebo není důležité vědět o všem.
  • Co vám pomůže dostat se dalšího stádia vaší cesty? – Může být otázkou na akční kroky/ na cíl sezení.

Škály pomáhají se více „zakotvovat” v tom, o čem koučovaní přemýšlejí.

hora a klikata cesta

Dodrží-li kouč správné postupy a etický kodex, mohou být vhodně použité techniky jistou „třešinkou na dortu”, tj. obohacením spolupráce a mohou odhalit aspekty, které by jinak mohly zůstat nepovšimnuty. Techniky dále umožní, aby si koučovaný ještě více uvědomil, že má život ve svých rukou, že spousta věcí se mu již povedla, a že je na cestě řešení. Představa žádoucího stavu na vrcholu hory či konci cesty má tendenci podpořit motivaci klienta svůj život měnit a tvořit něco nového. Nechť jsou koučové dobrými partnery těm, kteří chtějí změnu a jsou ochotní se na svět dívat z různých úhlů pohledu.

Zpřístupňujeme koučink i tam, kde by byl jinak finančně nedostupný.