Neúspěch jako výzva a příležitost

Souhrnně řečeno, reakce kouče na selhání klienta do značné míry souvisí s jeho identitou v roli kouče. Koučové, kteří lpí spíše na pozici pečovatele budou mít tendenci klienta před neúspěchem chránit, protože nechtějí, aby se cítil špatně. Koučové vnitřně svázaní s úspěchem klienta, který pro ně má hodnotu jejich vlastního úspěchu, budou mít tendenci zavírat oči před klientovým selháním. Jindy bude mít kouč tendenci interpretovat neúspěch klienta jako „odpor“ vůči koučování. Díky této dynamice může kouč snadno sklouznout k tomu, že bude nevědomě klienta před selháním chránit, a tím mu ale zabraňovat v důležitých příležitostech k (po)učení.

Publikováno
V rubrikách články